Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků, zařadil Cerroni všechny jemu známé vzdělance Českého království. Protože doufal v přijetí díla i mimo jazykově české či německé oblasti, zvolil jako jazyk své práce latinu. Ačkoli byl Cerroni za svého života ve světě učenců respektován a svými kolegy nabádán, aby výsledky své historické práce publikoval, k jejich vydání nakonec nedošlo. Na zpracování hesel se podílejí latinisté, germanisté, bohemisté a hebraista, kteří edici opatřili textově-kritickým aparátem a výkladovými poznámkami a přeložili latinské biogramy učenců do češtiny.

Druhé vydání knihy Od zneuznání ke spravedlnosti, nyní s novým titulem, navazuje na kritiku liberálních a libertariánských rozporů z perspektiv kritické sociální teorie a dalších kriticky orientovaných sociálních teorií ve světě. Přechází přitom k náročnější teorii globální sociální spravedlnosti, jež reflektuje především hlediska stále marginalizovaného globálního Jihu. Analyzuje boj proti nespravedlnosti od lokální úrovně až po rovinu globální. Kniha osloví hlavně zájemce o filosofii, globální studia, sociologii a politologii.

This book honors the original and influential work by Göran Sundholm in the fields of the philosophy and history of logic and mathematics. Borne from two conferences held in Paris and Leiden on the occasion of Göran Sundholm’s retirement in 2019, the contributions collected in this volume represent work from leading logicians and philosophers. Reflecting Sundholm’s contributions to the history and philosophy of logic, this book is divided into two parts: the architecture and archaeology of logic.

The essays collected in the ‘architecture’ section cover primarily the systematic approach to basic logical concepts taken by Sundholm, including type theory, epistemic assumptions, and notions of consequence. The ‘archaeology’ section includes contributions focused on Sundholm’s contributions to the history of philosophy and logic. Enclosing these two sections are, on the one end, autobiographical remarks of Sundholm's and, on the other, a paper on cooking and philosophy, reflectinganother of Sundholm's passions in life. This book is of interest to logicians, philosophers, mathematicians, and computer scientists.

This intellectual history of the dissident Hussite reform movement in early 15th century Bohemia explains the process of Hussite radicalization, which led to their overthrow of secular and religious structures in the so-called "first European revolution". It does this by discovering the political relevance of diverse heterodox leaders and the discourses they adapted into mobilizing calls to conflict. As such, the work represents a reimagining of the Hussite revolution which emphasizes the symbolic worldview of its agents. This includes an appreciation of the Hussite debt to unexpected traditions of thought, and of the movement's participation in innovative visions of theo-political order.

Kolektivním monografie Město a literatura zprostředkovává více než dvacet pohledů na utváření literárních obrazů města v české i zahraniční literatuře od raného novověku po současnost, včetně doby covidové. Autoři ve svých esejích analyzují obraz města ve spisech J. A. Komenského, literátů 19. a 20. století, v próze, poezii i v dystopické literatuře propojené s vizualizací urbánního světa. Město zde vystupuje jako reálný prostor, stejně jako prostor vhodný k útěku, jako prostor odmítaný i vzývaný, jako prostor snů, iluzí, utopií či jako prostor hodný zavržení. Města ale rovněž v literatuře sloužila jako metafora, vzdálená reálným světům, jako opozitum vůči venkovu či jako pouhé slovo, po němž zůstávají jen nejrůznější vůně a chuti.

Mimořádné číslo Filosofického časopisu je věnováno tzv. kritickému posthumanismu, tedy širokému myšlenkovému proudu, který se na filosofické rovině zabývá vztahem lidského a nelidského a navazuje na odkaz poststrukturalismu ve smyslu odvratu od antropocentrického, logocentrického a patriarchálního založení myšlení. V českých zemích, kde je kritický posthumanismus stále ještě poměrně neznámý, by právě toto číslo Filosofického časopisu mělo posloužit jako úvodní seznámení s nově se rozvíjejícím dynamickým myšlenkovým proudem. Právě z toho důvodu je publikováno v českém jazyce.

Kniha Herbartovi dědicové navazuje na jednu ze stěžejních, třebaže v současnosti nezřídka opomíjených oblastí novodobé české filosofie, která se rozvíjela v průběhu 19. století, především v jeho druhé půli. Tematicky se dotýká kořenů českého formalismu, čímž  na poli estetiky jako vědy nabízí i jedinečný vhled do procesu historického vývoje a specifičnosti směřování českého realistického myšlení. První část knihy představuje v češtině dosud nepublikovanou, avšak klíčovou studii Otakara Hostinského Herbartova estetika z roku 1891. Její prvořadý význam spočívá v odhalení původní historické podoby herbartovské koncepce, jejíž autenticita v podstatě ukončila éru interpretace Herbarta herbartovskou školou abstraktního formalismu. Druhá část je věnována soudobým ideovým reflexím této tradiční a neméně inspirativní filosofické problematiky z pera zahraničních či domácích autorů a otevírá potřebný metodický pohled na její tvůrčí vklad a potenciální přínos novějším myšlenkovým proudům, ať už formalisticky, strukturalisticky či jinak vědecky orientovaným.

Ancient Philosophy Today: DIALOGOI provides a unique venue in the profession for the publication of excellent work in ancient philosophy which engages, in content or in method, with contemporary philosophy. It also publishes excellent work in contemporary philosophy which significantly draws on ancient philosophical ideas.